Situace
Vedle práce v týmech běžela od roku 2016 do roku 2025 vlastní praxe: weby pro menší firmy a živnostníky. Trávníkář Západ, Apartmány Volf, Sancho Panza, Praha zkouřená, E-tapír a další.
Jsou to zakázky, o kterých se nepíšou případové studie s grafy. Ale je to práce, která mě naučila nejvíc o tom, jak lidé s weby doopravdy zacházejí.
Co je na tom jiné
U velké značky přijde zadání od marketingového oddělení, podklady od agentury a schvalování má tři kola. U lokální firmy přijde majitel a řekne, co potřebuje — a obvykle neví, jak to říct v pojmech, které se dají zadat do vývoje.
Půlka práce je proto překlad. „Potřebuju, aby mě lidi našli” znamená něco jiného pro zahradníka v západních Čechách než pro ubytování, které cílí i na zahraniční hosty. První potřebuje lokální SEO a telefon nahoře, druhý jazykovou mutaci a jasný rezervační krok.
Druhá půlka je odhad, co si klient dokáže spravovat sám. Web, který se po předání nedá aktualizovat bez developera, není hotový — je to jen odložený náklad. Proto WordPress a Elementor: nejsou to nejelegantnější nástroje, ale majitel firmy v nich dokáže sám vyměnit ceník, aniž by mi musel volat.
Co to obnáší kromě kódu
Projektové řízení, komunikace se zákazníky, odhad rozpočtu a průběžná údržba. U malých zakázek není nikdo, kdo by tyhle role pokryl — dodavatel je jeden člověk.
Zpětně je to ta nejužitečnější zkušenost, kterou mám. Naučila mě mluvit s lidmi, kteří nemají důvod rozumět tomu, co dělám.